hlavní stránka    Středisko vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR ,v.v.i.
Hlavní stránka
 
Publikační činnost - HODNOCENÍ VĚDECKÉ PRÁCE
Elektronické informační zdroje
Tištěné časopisy
Knihy
Nabídka informací v jiných knihovnách
Publikační činnost

  • Na této stránce naleznete alespoň KRÁTKÝ přehled pojmů z oblasti hodnocení vědecké práce a odkazy na zdroje související s touto problematikou.
  • Přehled zdrojů přímo souvisejících s publikováním, citováním a hodnocením vědecké práce - abecední seznam

 nahoruNejsledovanější scientometrické ukazatele
Scientometrické ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.
 nahoru 1. Citační indexy
  • předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů
  • citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.)
  • citační ohlasy slouží pak jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů
  • další způsob hodnocení jednotlivce - např. Hirschův index
  • citační index autora - počet citací připadající na počet jeho publikovaných prací za určité období
  • čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech
  • výsledky se také liší dle databáze, ze které jsou data získána !!!! a mění se v čase
       Zdroje:
  • Web of Science - nejkomplexnější citační index pod správou amerického Institutu pro vědecké informace (ISI) - placený zdroj - popis, návody
  • Scopus - produkt společnosti Elsevier - placený zdroj - popis
  • Google Scholar - volně dostupný - více informací
  • existuje také celá řada dílčích databází (oborových), které bývají volně přístupné
Pozn.:
  • odkazy na citující články jsou také uvedeny u článků přímo na webech některých časopisů (vydavatelů)
  • většinou formou počtu citujících článků + odkazu do Scopus a/nebo Pubmed a/nebo Google Scholar, případně do Web of Science , např. z časopisů Elsevier do Scopus
  • zda se tyto výsledky zobrazí, závisí na dostupnosti citační databáze (zda je volně dostupná nebo placená)
nahoru 2. Impact factor (impakt faktor)- „činitel dopadu, vlivu“ časopisu
  • obsažen v databázi Journal Citation Reports (JCR), která je součástí databáze WoK - placený zdroj - popis (JCR je také zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
  • IF je svou jednoduchostí a dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační činnosti jednotlivců i institucí
  • JCR je provázán s databází UlrichsWeb - placený zdroj - popis, IF je také uváděn na web stránkách (některých) titulů
  • IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti
  • nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy
  • pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
  • publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů - problematické mezioborové porovnání publikační výkonnosti podle IF
  • více o impact factoru
nahoru 3. Hirschův index
  • Kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).
  • Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
  • Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
    • jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
  • hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:
    • databázi WoS - u nalezených publikací uveden v Citation Report
    • databázi Scopus - u nalezených publikací určitého autora(instituce)  zaškrtněte "Select - all" a pak klikněte na  "Citation tracker"
      • pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996
  • Příklady chybných závěrů u h-idexu :
    • pozor na shody jmen nebo varianty názvu instituce
    • srovnání výkonnosti vědců v různých oborech
    • h-index se mění v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků (tedy je platný k datu zjištění)
    • u vědce působícího v oboru déle než mladší kolega lze předpokládat vyšší h-index
    • WoS a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků a neindexují stejné zdroje, h-index se tedy může lišit, proto je nutné uvádět zdroj nebo metodu stanoveni h-indexu
    • h-index se může lišit i v rámci WoS - Cited Reference Search (nutno pak počítat "manualně") x Search - Citation Report (vygenerován automaticky, hodnota vč. autocitací)
  • odkazy:
nahoru 4. další ukazatele
 nahoru Hodnocení vědy a výzkumu

Řadu informací o hodnocení VaV najdete na stránkách VaV v ČR a dále např. na Veda.cz - hodnocení (články, komentáře, srovnávací tabulky apod.).
  1. jednotlivé instituce
  2. Česká republika
  3. svět


1. Hodnocení vědy a výzkumu na institucionální úrovni:
  • Na jednotlivých institucích probíhá každoročně sběr publikací pracovníků, kteří mají na dané instituci úvazek (i částečný).
  • v první fázi se jedná o evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty VŠ (případně jiné samostatné VaV instituce)
    • každá instituce eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví, obecně jsou metodiky či používaný program na evidenci různé, na základě těchto "dílčích" databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např. interní databáze FgÚ) nebo kateder či fakult,
    • "vnitřní" hodnocení na této úrovni se (zpravidla) neřídí pouze publikačními výstupy !!!
  • v druhé fázi jsou data shromážděna v centrálních databázích publikační činnosti větších institucí - např. ASEP AV ČR- info nebo Publikační činnost MU v Brně, což jsou "katalogy" VŠECH PRACÍ, nahlášených vědeckými pracovníky AV ČR nebo MU.
    • "vnitřní" hodnocení na této úrovni se (zpravidla) neřídí pouze publikačními výstupy !!!
  • v třetí fázi jsou tato "centrální" data opět rozdělena a to dle jednotlivých poskytovatelů financí (např. AV ČR, MŠMT, grantové agentury) a VYBRANÁ data/publikace (=splňující podmínky pro zařazení do RIV) jsou odeslána jednotlivým poskytovatelům, kteří pak teprve odesílají data do do databáze na úrovni národní - databáze RIV pro hodnocení institucí VaV v ČR.
    • Pozn.: v případě institucí, které nejsou součástí větších institucí, jsou data zadávána přímo do RIV bez tohoto mezistupně.
2. Hodnocení vědy a výzkumu na národní úrovni - ČR
  • hodnocení je prováděno na základě výsledků VaV odevzdaných institucemi do Registru informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV):
  • podklady (požadavky na data) jsou každý rok určovány Radou vlády pro VVI a v každém roce jsou inovovány, stejně tak se mění metodiky hodnocení 
  • v RIVu obsažené výsledky nejsou chápány jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele grantu a jsou základem pro přidělení institucionálních financí.
Data v RIV jsou navázana na ostatní části Informačního systému VaV:
  • CEP = Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu (=granty)
  • CEZ = Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu
  • VES = Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
  • CEA = Aktivity ve výzkumu a vývoji - informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory
3. Hodnocení vědy a výzkumu na mezinárodní úrovni
  • informace k výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS  http://cordis.europa.eu/home_en.html (Community Research & Development Information Service)
  • pro celosvětové srovnání se zpravidla používají data získaná z National Science Indicators (Thomson Reuters)  a/nebo z databáze Scopus (producent Elsevier)
  • srovnávací údaje:
    • např. relativní citační index (RCI) = podíl citačního impaktu dané země a citačního impaktu světové databáze (citační rejstříky Thomson Reuters). Citační impakt země vyjadřuje průměrný počet citací připadajících na jednu publikaci vyprodukovanou výzkumem dané země. RCI=1 znamená, že daná země má stejnou úroveň bibliometrické kvality publikací jako je úroveň bibliometrické kvality publikací databáze Thomson Reuters.
    • pro oborové srovnání se používá relativní citační index vědních oborů
    • dále používané ukazatele: relativní produkce publikací, relativní produkce citací
    • tyto (a další) údaje za ČR a ostatní státy v jednotlivých letech lze dohledat v "Analýzách stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2011 2010 2009 (2008, 2007 atd.) " na webu RVVI
    • případně na stránkách ČSÚ - věda a výzkum - bibliometrie
    • novinka - rok 2011 - např. 101. AV ČR, 132. Univerzita Karlova v Praze (oproti r.2010 si polepšila), 721. MU v Brně, 743. ČVUT  (hodnoceno celkem 3 042 institucí)
      • od r. 2011 přidána nová srovnání - "Normalized Impact Report" a "Excellence Rate Report"
    • rok 2010 - např. 97. AV ČR, 231. Univerzita Karlova v Praze, 817. Masarykova univerzita v Brně, 829. ČVUT
    • rok 2009 -např. 99 AV ČR,  203. Univerzita Karlova v Praze,758. Masarykova univerzita v Brně, 779. ČVUT
nahoru Publikace
  • Publikace slouží k zveřejnění výsledků vědecké práce. Mezi vědecké publikace patří např. monografie, kapitoly ve sbornících, články v odborných časopisech, popularizační díla atd. 
  • Čím častěji je publikace citována jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a případně autocitace (autor cituje své vlastní články), ale stále je lepší mít nějaké měřítko vědecké práce než žádné.
  • Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou scientometrické ukazatele, které jsou obsahem databází např. WoK, Scopus.
  • Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné citování. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.

vybraná literatura týkající se publikování vědecké práce, přednášení apod. - uvedené knihy je možné si vypůjčit ve SVI FgÚ:
  • Akademická příručka / Dušan Meško, Dušan Katuščák, Ján Findra a kol. - české, uprav. vyd. - Martin : Osveta, 2006. - 481 s.
  • Zdravotnická informatika / Miroslav Špunda, Jaroslav Dušek a kolektiv. -- 1. vyd.. --    Praha : Karolinum, 2007. -- 194 s.
  • Jak připravit úspěšnou přednášku / George M. Hall, pořadatel ; [přeložil a upravil Jaroslav Hořejší]. --    Praha : Galén, c2006. -- 112 s. : il.
  • Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením/Kateřina Ivanová, Lubica Juríčková. - 2. vyd. (přeprac.), Univerzita Palackého
     2007, 99 s.
  • Jak psát a přednášet o vědě / Zdeněk Šesták. - Praha : Academia (Praha), 2000.
  • Jak napsat odborný text / Světla Čmejrková, František Daneš, Jindra Světlá. - dotisk 1. vyd. - Praha : Leda, 1999.
  • Jak pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založné na důkazu / Trisha Greenhalgh. - 1. vyd. - Praha : Grada Publishing, 2003.
  • Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně / Peter Višňovský a kolektiv. - Vyd. 1. - Praha : Karolinum, 2001.
  • Technical editing : the practical guide for editors and writers / Judith A. Tarutz. - Cambridge, Mass. : Perseus Books, c1992.
nahoru Jak správně citovat
  • Bibliografické citace jsou součástí odborné literatury a mají informovat o literatuře (již publikovaných informacích), z které autor práce čerpal. Bibliografické citace rovněž slouží k získání souhrnných informací o určité problematice.
    • V České republice se citování řídí normou Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 a ISO 690-2.
    • Všeobecně si ale vydavatelé literatury určují vlastní pravidla, které jsou uvedena v pokynech pro autory. U zahraničních časopisů se uplatňují anglo-americká pravidla pro citace.
    • Nesprávně uvedená (a to i ve smyslu překlepů) bibliografická citace může (mimo jiné) ovlivnit i citační ohlasy článku např. ve Web of Science - viz Cited Reference Variations ve WoS.
  • Infogram: portál pro informační gramotnost - podpora rozvoje informačního vzdělávání na českých vysokých školách, k dispozici řada užitečných odkazů jak z oblasti psaní VŠ prací, citování, ale i např. plagiátorství
nahoru
Aktualizováno 22.12.2011 | SVI FgÚ AV ČR |